A stalo se tak včera kolem třetí hodiny odpoledne, kdy se na Yogyakartu spustil vytrvalý déšť. Nebyly to sice první kapky, které po pěti měsících sucha zkropily město, ale podle zatvrzele zamračené oblohy soudím, že nás teď čekají už jen kaluže, pláštěnky, zlomené dráty na deštnících, nekonečné sušení vypraných či dešťovou vodou nasáklých svršků, dlouhé účty za prádelnu, plesnivé mapy na zdech i oblečení, instantní nudle jako záchrana před hladem v domě odříznutém ode všech warungů, plastové kýble zachycující proudy vody valící se z děravé střechy, slizké stopy od procházek monstrózních černých pijavic po naší keramické podlaze, křeče v břiše při marném čekání na podomního prodejce smažené rýže, bující plevel a tráva na zahradě proměňující se takřka před očima v džungli, kožní vyrážka, zrušené schůzky, pozdní příchody, splíny, špatná nálada, ospalost, šeď, chlad, samota....
Foto: Sušení prádla všude kde se dá
Foto: Sušení prádla všude kde se dá
Foto: Na rozdil ode me maji deti z deste radost.
4 komentáře:
Ahoj Sono,
tak koukam, ze jsi za tu dobu co jsem nebyla zase neco napsala:-)
Tady je teda odkaz na muj blog:
http://thousandsislands.blogspot.com/,
ale bud prosim shovivava vuci mym prispevkum, je to jak to prislo, takze je tam asi dost omylu, jak to ted zjistuju...ale to k tomu asi patri. Mam pocit, ze bych ted mela aspon pulku predelat:-)Mej se pekne, Katka
proc ne:)
Okomentovat