Vývar z kuřecích pařátků se zeleninou je jedním z vrcholů kulinářského umění majitelky „Warungu svobody“, tentokrát jsem se ale v talíři přehrabovala asi se stejnou chutí jako kdyby na něm ležely týden mrtvé ryby. Když jsem pak i začala bolestivě cítit každý kloub v těle, bylo mi jasné, že pár upocených dní ve společnosti léků s výmluvnými názvy Mixagrip a Flugan mě nemine. Hned následujícího dne ale doznal scénář několika zásadních škrtů. Místo pacientky spící nad rozečtenou knihou a pacientky růžolící se s každým soustem výživné stravy běžela v jedné z mnoha donekonečna opakovaných scén pacientka strnule se sevřenými půlkami na onu místnost, odkud se ozývaly nelibé zvuky a linuly arómata na stříbrné plátno naštěstí nepřenositelná. Dlouhé záběry na zavřené dveře vystřídal pohled na vyhublou postavu natahující se s úlevou ale z posledních sil na matraci. Následovaly instrukce pro kameru, aby se přiblížila až na pár centimetrů k obličeji, který se po chvíli klidné nehybnosti zkřivil v zoufalé křeči. Střih a opět snímání boje nešťastnice o každou vteřinu...
Střevní problémy jsou jednou z neplánovaných a takřka nevyhnutelných součástí návštěvy Indonésie. V poslední době se k celkem běžným bakteriím hodujícím v jídle skladovaném pod přímými slunečními paprsky připojila ještě řádka nebezpečných jedů, kterými prodavači potravin nejdříve zvyšují své zisky a posléze snižují počet místních obyvatel: chemická bělidla v sušených rybách, formaldehyd v masových knedlíčcích a melamin v mléčných výrobcích jsou jen některými z nich. Když mi ale během pondělního dopoledne přišlo několik smsek, kde si moje české kamarádky v místech tak vzdálených jako je Bandung, Surakarta a Malang stěžovaly na stejné neduhy, bylo jasné, že příčinu potíží nelze hledat ve špatné stravě. Zrychlené trávení a polámané tělo mělo na svědomí slovo znějící jako zaklínadlo - pancaroba.
Z četnosti, s jakou ho nyní lidé vyslovují by se dalo skoro soudil, že se jedná o jednu z nadpřirozených sil, které lidem v Indonésii stěžují život. V tomto případě je ale naštěstí po ruce vědecké vysvětlení. Výraz pancaroba, nebo také musim pancaroba, označuje přechodnou dobu mezi obdobím sucha a obdobím dešťů. Důsledkem klimatické změny jsou vysoké denní teploty, které večer prudce klesnou, nezřídka až o deset stupňů. Stejně jako u nás na podzim se lidé v těchto několika týdnech cítí nezvykle unavení, mnozí uléhají s chřipkou a i úmrtí jsou častější (soudě podle oznámení hlášených z mešity v naší a okolních čtvrtích). Kromě zdravotních problémů jako je chřipka, horečka dengue, průjem či dehydratace a sní spojených obtíží stoupá v těchto podmínkách také riziko požárů, sesuvů půdy a nedostatku vody.
Letos je navíc přechodné období delší než obvykle, což je pro mnoho odborníků jen dalším důkazem pro nevěřící Tomáše, že globální oteplování není výsledkem fantazie pomýlených vědců. Ačkoliv v mnoha částech Indonésie už v září obvykle intenzivně prší, letos se deště objevily zatím jen sporadicky. Místo toho si lidé každý den stěžují na neúnosné sucho a vedro, při kterém se rtuť teploměru vyšplhá až skoro ke čtyřiceti stupňům Celsia. Život bez chladivého vzduchu proudícího z větráku si lze jen těžko představit, i tak se ale každou noc probouzíme s tělem koupajícím se v lepkavém potu. Denní aktivity jsme byli nuceni omezit na spaní, povalování, podřimování a hledání nejvhodnějšího (čti: nejchladnějšího) místa pro ležení.Tropické deště nejsou rozhodně nic příjemného, po několika týdnech mučivého vedra se ale přestávám divit, proč je mnoho Indonésanů vítá s radostí.
Moje střeva pomohla uklidnit kombinace čtyř pilulek za super-lidových 2000 rupií (asi čtyři koruny) od doktora ze státního zdravotního střediska. I ostatní české výsadky nahlásily brzy po aplikaci léků - buď v podobě tablet nebo instantních nudlí s dvojitou dávkou slaného koření - úlevu. Sucho a vedro prý ale přetrvá až do listopadu, a tak je potřeba se před jejich negativními účinky chránit. Odborníci radí pít velké množství tekutin, pokud možno obsahující elektrolyty, a zakrýt si co největší část těla, včetně úst a nosu, oděvem. Ochuzená průjmem o mnoho zábavy a dobrot ráda vyslechnu jejich rady: až do poloviny listopadu budu chodit po ulicích Yogyakarty v hidžábu!
1 komentář:
treba zkontrolovat:)
Okomentovat