Obstarat si v Indonésii jídlo a různé jiné životní potřeby z pohodlí vlastního domova jde i bez připojení k Internetu a dodávkových služeb eshopů.Úzké uličky kampungů totiž od rána do večera křižují podomní prodejci a různými zvuky, které už zákazníci dokáží dobře rozpoznat, upozorňují na své zboží. Pokud dáváte přednost evropské snídani, můžete si ještě před svítáním dát pečivo, které za nějakou chvíli zapijete čerstvým mlékem. Po východu slunce přijde na řadu indonéská kuchyně v podobě polévky soto a pálivých jídel z oblasti Minangkabau na Sumatře. Chcete-li si raději uvařit sami, stačí si vybrat zeleninu a koření u paní, která tyto suroviny rozváží po městě na motorce a od další paní, tentokrát s ohromným košem připevněným na zádech dlouhým pruhem látky, si koupit křupky krupuk, nepostradatelnou přílohu téměř všech indonéských jídel. Odpoledne je určeno mlsným jazykům, když čtvrtí postupně projíždějí prodavači zmrzliny, ovocného salátu rujak, moučného zákusku putu, sladkého nápoje es dawet a ovocného koktejlu ronde. Vzhledem k nedostatku pohybu, kterého se vám díky těmto službám dostane, je dobré udělat aspoň něco pro své zdraví a dát si skleničku tradiční javánské medicíny jamu. Jakmile se začne smrákat, vyrazí do ulic prodejci knedlíčkové polévky bakso, rybích knedlíčků pempek a smažené rýže.
Když je postaráno o hladové žaludky, přijdou na řadu věci, které usnadňují či zpříjemňují život. Ani pro ty nemusí Indonésan chodit daleko. Na zápraží svého domu může vyměnit pár stovek či tisícovek rupií za hračky pro děti, pořídit si nové koště a rohož, obout se do gumových sandálů nebo si nechat spravit rozbitý deštník. Díky podomním obchodníkům je i zařizování domácnosti snadné: koupíte od nich polštáře různých tvarů a velikostí, květiny na zahradu, dřevěnou postel nebo třeba - jako v mém případě - bambusovou lavičku za padesát tisíc indonéských rupií.
Žádné komentáře:
Okomentovat