Milovník noci live

Včerejší koncert Milovníka noci alias Nightlover (kapela se už od začátku připravuje na hvězdnou mezinárodní kariéru – indonéské Penggemar Malam nebo snad Pecinta Malam by v zahraničních rádiích nemělo tu potřebnou šťávu) se opravdu povedl. Kokoška sice zpíval díky nervy drásajícím nočním přenosům evropského fotbalového šampionátu a několikadennímu neúspěšnému shánění uměleckého vercajku doslova z posledních sil, přesto měl hlas jakoby před vystoupením zbaštil pár syrových vajec po vzoru operních zpěvaček. I za normálních okolností mi nad tím díky občasným vysíláním live z koupelny zůstává rozum stát (porucha není na vašem přijímači), tentokrát jsem se ale raději sháněla po klobouku, který bych mohla smeknout. Po několika spíš rozpačitých vystoupeních byla tentokrát kapela kompaktní, hrála jednu písničku za druhou a z jeviště vysoko nad hlavami diváků sálala pohodová atmosféra. I mistr tesař se ale utne, a tak se občas vloudila chybička jako třeba nesprávný akord nebo zapomenutý text. To jsou ale samozřejmě jen takové nepodstatné a zcela přehlédnutelné detaily, není-liž pravda?

A propos tesař. Tedy vlastně Tesařová. Česká posila týmu Kribo Dancers i její kolegyně Merlon alias Melon (protože zkuste vyslovil l v těsném závěsu za r...) z Nizozemska si nechaly hudební zážitek ujít, když daly přednost rozlučkovému večírku v jejich domovském Solu. Předpokládám, že tak učinily po té, co byly vystaveny psychickému teroru a výhrůžkám smrti vyhladověním, a proto jim tento prohřešek proti dobrým mravům skalních rockerů odpouštím. Přesto ale zůstává holým faktem, že diváky tak neměl kdo rozhýbat originálními hromadnými tanečními kreacemi. Což byla velká, moc velká škoda, protože indonéské a angloamerické rockové hity rozhodně nebyly jenom k poslechu, ale především k tanci. Místní divák je ovšem bytost stydlivá a dává přednost nehybnému pozorování s občasným zaplácáním tlapiček. Abych ale nebyla obviněna z šíření nepravd: těla jistojistě rozhýbou zpěvačky hudby dangdut, při jejichž pánevních pohybech převzatých z manželských ložnic občas raději koukám do země. A to jsem prosím Evropanka v zemi, kde více než osmdesát procent populace vyznává islám. Indonésie má rozhodně mnoho tváří.

Chtěla jsem si vystoupení Nightlover vychutnat a navíc hudebníci se vznášeli skoro v oblacích, tak bohužel nemám z koncertu konaného v rámci Yogyakartského uměleckého festivalu (Festival Kesenian Yogyakarta) kromě dvou rozmazaných žádné fotky. Příště 8-)